Co mě Kaiser, Lábus & 1019 dílů rozhlasového seriálu Tlučhořovi naučili o psaní

Martin Brablec

Téměř čistá improvizace, 500+ postav, dva herci. Rozhlasový seriál Tlučhořovi vysílá s přestávkami a přeskoky mezi stanicemi a platformami už od roku 1990. Poslouchám ho od roku 2005. Téměř den co den, aspoň jeden díl. A nelituju ani minuty.

Tlučhořovi živě v Praze, srpen 2009 - fakt to byla improvizace.

Pokládám se za slušného tlučhořologa. Silný jsem hlavně v raném období, zhruba do 400. dílu. Třeba trilogii o zkoušení Hamleta v bytovém divadle v dílech 200-202 znám v podstatě nazpaměť.

- Rozhodl jsem se zvolit hru, která je známá všem lidem celého světa.

- Maryša?

- Hovno Maryša, Hamlet!

Postupem času jsem zjistil, že pro povedenější díly platí stejná pravidla jako pro povedenější texty.

  • Nechte text smrdět, huhlat a mluvit svým jazykem

V seriálu se míhají návštěvníci památek, zaměstnanci reklamky, pijáci z třetí cenové, účastníci školního srazu, vědci, děti, herci i reálné osoby. Od prvního dílu se jich nasbíralo přes 500.

Kaiser s Lábusem dokáží v mistrovské zkratce vystihnout to nejpodstatnější z každé z nich. Stačí pár vět, specifický slovník, vada řeči nebo přízvuk. Díky jasně odlišným detailům je rozpoznáte na první poslech. Proto fungují.

Přesně to musí umět i skvělý copywriter. Perfektně poznat ty, pro které píše. Pochopit, jak myslí a mluví, a pak je zasáhnout na minimálním prostoru. Živější text vám pomůže vytvořit třeba Stephen King.

  • Domýšlení je nepřítel

Seriál víceméně pravidelně reagoval i na aktuální dění. Po letech se ale ukazuje, že s odstupem času fungují už jen díly s obecně známými událostmi (třeba rozdělení Československa), nebo díly, ve kterých je odvyprávěný i kontext.

Stejné to je i s texty. Nespoléhejte na to, že si čtenář cokoliv domyslí, a že pochopí smysl i z náznaků. Když něco nezvládnete říct hned, už taky možná nedostanete další šanci.

  • Dobrý příběh potřebuje pointu

Tlučhořovi skutečně vznikají až ve studiu. Scénář neexistuje a Kaiser s Lábusem si předem nahodí jen motiv. Zákonitě se tak vždy nepodaří vygradovat příběh do jednoznačné pointy a skončí to u kecání u stolu.

My máme výhodu. Copywriting není improvizace. Když si dáte čas na shromáždění podkladů, solidní rozmyšlení struktury a vytyčení jasného cíle, máte o dost lepší šanci neminout pointu, než kdybyste se pustili rovnou do psaní.

  • Obsah dávkujte, jen když umíte udržet pozornost

Většina dílů má uzavřený děj. Za ty roky ale Kaiser s Lábusem vysekli i pár uzavřených mikrosérií o třech, ale i šesti nebo sedmi dílech.

Některé se slibně rozvíjí, ale končí trochu překotně (otřepané probuzení ze sna), ale pár patří mezi špičku (třeba natáčení remake filmu Král Šumavy s Radovanem Lukavským, kde se Páťa z nervozity opije v cateringovém voze, popere se s režisérem a zaviní zkázu celého Barrandova).

Budiž to varováním pro jakékoliv první, druhé a desáté díly článků, navazující posty na sociálních sítích nebo e-mailové seriály. Pokud nemáte v rukávu hořící filmová studia, dávkování obsahu si dvakrát rozmyslete.

  • Ukryjte detaily pro fajnšmekry

Tlučhořovi jsou nabití hláškami, mimoděk troušenými poznámkami, zašumělými komentáři a skrytými vtipy třetího plánu. Na první poslech není šance všechno postřehnout. Proto v nich jde neustále objevovat něco nového. A pořád se u toho vnitřně chechtat.

Stejně tak skvělé texty, weby nebo třeba e-booky obsahují drobnosti, kterých si všimnete až na několikátou návštěvu. Třeba vtipnou stránku 404, originální poznámku pod čarou nebo nečekanou odhlašovací větu v patičce e-mailu.

Napoprvé si toho nikdo nevšimne, napodruhé jim propadnou.

Užitečné odkazy pro začínající tlučhořology:

  1. Kompletní díly 1-767 k poslechu nebo stažení
  2. Diplomová práce P. Pouzarové o Vztahu textových postupů a popularity při recepci mediálního textu na příkladu rozhlasového seriálu Tlučhořovi
  3. Současné útočiště seriálu v Českém rozhlase

Zpět

Sdílet