Jak jsem se naučila dávat (a přijímat) zpětnou vazbu

Jana Štukhejlová

„Nechte text uležet a za čas se k němu vraťte.“ Podobnou radu se dočtete v každé příručce o psaní. Nám je k ničemu. Většinou nemáme prostor pro to, abychom nechali text odpočinout a za měsíc se na něj podívali čerstvýma očima. Naštěstí jsou tu čerstvé oči kolegů a báječný proces revizí.

Každý text, který v Obsahové agentuře vznikne, putuje na revizi. Občas k jednomu kolegovi, občas ke dvěma a někdy zapracuje celá firma. Má to své výhody.

Systém revizí zajistí nejen vychytání hloupých překlepů, ale i mnohem důležitější kontrolu logické stavby textu. Jenže efektivně dávat i přijímat zpětnou vazbu chce trochu cviku.

A já už pár měsíců cvičím.

Co jsem se naučila

Texty svých kolegů reviduji každý den. Nemám spočítané, kolik normostran jsem za poslední měsíce přečetla a okomentovala, ale stovky to rozhodně budou.

O zpětné vazbě jsem za tu dobu zjistila, že:

  1. Musí být konkrétní. Vysvětlujte. Čím podrobnější zpětnou vazbu poskytnete, tím rychleji se dostanete na stejnou vlnu. Vaše okolí pochopí nejen co po něm chcete, ale především proč.
  2. Konstruktivní zpětná vazba je přínosná. Zpětné vazby se nebojte. Pozitivní i negativní slouží k rozvoji a každý rozumný člověk to ví. Občas sice trochu pošramotí ego, ale to se rychle uzdraví radostnou reakcí zákazníka.
  3. Emoce do zpětné vazby nepatří. Do dobré zpětné vazby patří detaily, ne emoce. Je rozdíl, když babičce u nedělního oběda řeknete, že je její nudlová polévka strašná nebo když jen pro příště doporučíte méně soli.
  4. Nikdo není neomylný. Zpětná vazba není zákon, je to názor a doporučení. Pokud se autor brání a má pádné argumenty, přijměte je. Nijak se neshodíte, naopak posílíte svou důvěryhodnost.
  5. Víc hlav víc ví. Nikdo není neomylný ani vševědoucí. Když se vás někdo zeptá na cestu z Brna do Zálesní Lhoty, také si nebudete hrát na hrdinu a vezmete si na pomoc zcestovalého souseda nebo Google.

Praktické tipy

Během revizí se mi osvědčilo dodržování pěti pravidel. Jsou univerzální, takže je využijete nejen při dávání zpětné vazby svému copywriterovi.

  • Nedělejte za nikoho jeho práci. Zpětná vazba je od toho, abyste vyjádřili svůj názor podložený argumenty. Někdy můžete přidat návrh. Pokud se ale rovnou pustíte do předělávání, postrádá to smysl. Jednorázově sice ušetříte čas, ale příště práci můžete udělat rovnou sami.
  • Zpětná vazba by měla být vyvážená. Upozorňujte na nedostatky, ale také oceňujte. Pokud je tedy co. I ocenění musí být konstruktivní a především upřímná. Když vyjmenujete 26 chyb a na závěr řeknete “super práce”, určitě tím nepřesvědčíte ani sebe. Raději vyjmenujte 26 chyb a jednou připište: “tohle je velmi trefně použitý mezititulek.”
  • Každý potřebuje trochu jiný přístup. Zpětnou vazbu není možné oddělit od lidí. Všem měřte stejně, ale všímejte si, kdo potřebuje trochu víc motivace a kdo detailní analýzu. Volba vhodného přístupu ve finále šetří čas a nervy všem zúčastněným.
  • Popovídejte si. Občas se něco nepovede. To je normální. Předělávání hotové práce ale netěší nikoho. Abyste se v takové chvíli vyhnuli naštvání či frustraci na jedné nebo druhé straně, proberte dojmy ze zpětné vazby mezi čtyřma očima.
  • Věřte své intuici. Také znáte ten pocit, že je něco špatně? Dlouho mi trvalo, než jsem přestala tenhle pocit při revizích ignorovat. Když vás něco zarazí, dopřejte si čas, abyste identifikovali, co to bylo. Jestliže se to nedaří a pocit neodeznívá, jednoduše to řekněte autorovi nebo se poraďte s někým dalším.

Nově nabyté znalosti si můžete hned vyzkoušet. Zpětnou vazbu na tento článek ocením tady, na našem Facebooku i Twitteru.

Zpět

Sdílet

Kdo neměří, neví. Abychom věděli, co vás zajímá, využíváme na webu cookies. Pokud vám to nevadí, stačí, když tu prostě zůstanete.

V pořádku