Jak jsme vyráběli nový web a měnili identitu
V uplynulých 6 měsících jsme si vyjasnili, kdo jsme, kam jdeme, a co nám na cestě zatím chybí. Výstupem navenek je nový web a vizuální styl, výstupem dovnitř firma připravená na růst, která spolu drží víc než kdykoliv předtím. Otevřu vám celý proces a ukážu, kolik to celé stálo. Třeba naše zkušenost pomůže někomu, kdo zatím s podobným krokem váhá.
Tohle si pamatujete?
U nás to bylo o něco složitější (a ne tak vtipné), takže i tenhle text obsahuje trochu víc znaků a je osobnější než obvykle. Jestli vás zajímá až výsledek, skočte rovnou do druhé půlky.
Začalo to čistým punkem
Když jsem se v roce 2013 začal živit copywritingem na volné noze, přišlo mi ironicky vtipné říkat si Obsahová agentura. Netvářil jsem se jako korporace, dělal jsem si z toho srandu.
První web. Některé kusy textu jsou s námi v pozměněné podobě dodnes.
Na webu jsem měl svoji počmáranou fotku, a protože agentura by taky měla mít logo (a v bezplatné WordPress šabloně na něj bylo místo), rovnou jsem si jedno promyšleně nakreslil:
- Protože jsem jen psal, obsahovalo písmena.
- Protože jsem jen psal, bylo černobílé.
Rafinované, že? A když už byla šablona nachystaná na čtvereček, tak i logo bylo… jo!
Celý následující rok jsem na web, logo a vše kolem ani nehrábl. Byl jsem zavalený prací. Běžně jsem psal 12 hodin denně včetně víkendů a před zešílením mě zachránilo až narození syna.
Konečně jsem na chvilku zastavil. Volnou nohu jsem nezvládal. Stála přede mnou vidina zaměstnání, nebo naplnění věty až nás jednou bude víc…
Přemýšlel jsem jen chvilku. A další rok a půl nás bylo víc... a víc... a víc... a víc.
Hele, pošli mi nějakou fotku, já ji stejně pro web zprzním, jo?
Na web, logo a vše kolem jsem tedy hádejte co? Ano, zase ani nehrábl. Jen jsem přidával více či méně vtipně počmárané obličeje podle toho, jak přibývali lidé.
Pomalu se z toho něco jako agentura rodilo.
O něco uhlazenější punk
Někdy v létě 2015 jsme se už za starý web styděli tak moc, že jsme s Kubou začali chystat nový.
Lepili jsme ho spolu po zasedačkách v JICu na placené WordPress šabloně, které jen pár týdnů po spuštění přestala fungovat podpora a jakýkoliv zásah web solidně rozsypával. Na mobilu byl nepoužitelný.
Zpětně obdivuju Kubovu trpělivost.
Dva obzvlášť protivné problémy - mimořádně dlouhé načítání a nepoužitelná mobilní verze.
Logo v duchu DIY našrouboval na hlavičkové papíry, do šablony prezentace i na rollup. Z barev přibyla zlatá (žlutá nebo taky hnědá, podle toho, jak se zrovna zobrazovala). To aby to celé bylo luxusnější.
Ach jo :-)
Video (a fotky) bylo to jediné, co jsme si nechali dodat profíkem.
Když značka fyzicky bolí
Další rok od spuštění webu - tedy někdy od podzimu 2015 do podzimu 2016 - jsme začali být víc vidět. Na konferencích, sem tam ve výběrovém řízení, při šíření vlastního obsahu.
Kuba na veletrhu v Technologickém parku. 100% DIY. Obzvlášť letáček v dolní části fotky byl luxusní - pro tisk jsme koupili lesklý papír.
Čím dál víc jsme tak naráželi na limity naší totálně amatérské prezentace. V přímém srovnání prostě nedostatky mnohem víc razí.
To, jak vypadala a působila naše značka, sráželo hodnotu naší práce. Nemohli jsme se o ni opřít.
A hlavně: hrozně mi vadilo, že jsem dosud podobu Obsahové agentury utvářel sám. Nebyla to přece one-man show s pomocníky v pozadí, ale firma. Když už na těch 20 metrech čtverečních sedíme v 11 lidech, tak je přece sakra dobrý důvod, abychom se na podobě firmy podíleli společně. Jako tým.
U těch 20 metrů jsem si nedělal srandu. To vzadu je čistička vzduchu.
Takže jak na rebranding?
Od začátku jsem věděl, že tentokrát budeme potřebovat pomoc zvenčí. Měl jsem v podstatě jen dvě kritéria:
- Chci, abychom byli do tvorby nové identity a následně nového webu co nejvíce vtaženi. Aby to byl společný proces, ne dodání objednaného díla. Aby se na něm mohli podílet všichni ve firmě.
- Chci, aby nám rebranding a grafiku webu zajistil jeden dodavatel. Dnes už bych na tom asi netrval a práci na značce i na webu klidně svěřil různým dodavatelům, ale tehdy mi to přišlo jako velké plus.
Nechtěl jsem logo a web, chtěl jsem smysluplný proces. Potřeboval jsem řízení zvenčí, a zároveň prostor pro vyjádření a spolupráci. A vymínil jsem si zapojení 11 lidí.
Klient snů, že?
Dobrý den Petře, nemohl jsem si nevšimnout...
Vašek Prak z RAYNETu mi tehdy doporučil studio REMEMBERSHIP_. Už jsem o nich slyšel, ale měl jsem je zafixované jako nějaké hipstery z Prahy, co hezky udělali Jirkovi Vicherkovi Fenka.
Poctivě odvedená práce Petra & spol. na CustomerConu a Vaškova reference na mě ale udělaly dojem.
Petra vidíme poprvé naživo. Poprvé slyšíme #friendsnotclients. Poprvé jsem skeptický.
O pár dní později nad miskou Bún bò Nam Bô vyplynulo, že sdílíme víc než náklonnost k vietnamskému jídlu. Přesně takový proces, jaký jsem si vysnil, REMEMBERSHIP_ uplatňuje. Jo!
Hned po odložení hůlek jsme si plácli. Nejradši bych začal hned, do rebrandingu nám ale vlezly Vánoce.
Nazdar Martine, tak už jsme dojeli
Leden. Konečně. Ve středu 4. 1. 2017 přijíždí Petr Rubáček a Martin Kozák a během hodinky poznávají celý tým a představují, co nás čeká další den. Ladíme vzájemná očekávání.
Jak to vidím dnes: Zpětně to hodnotím jako důležitý moment. Seznámení proběhlo dřív než na (intenzivním) workshopu, trochu opadl ostych a dostali jsme se na jednu vlnu. Všichni taky měli stejné informace. Určitě bych na seznámení předem kladl důraz znovu.
To už se směje: další zásoba post-itů je na stole.
Celý čtvrtek jsme nevylezli ze zasedačky. Teda já vlastně jo: v poledne jsem jel do Globusu pro další igelitku post-itů. Ubývaly totiž fakt rychle.
Pod vedením REMEMBERSHIP_ jsme postupně projeli:
- Jobs: co děláme, co nás živí, co z toho máme my, co naši klienti a co celý obor.
- Pains: co nám brání v rozletu, jaké máme překážky, bolesti, obavy, a s čím se potýkáme.
- Gains: co funguje dobře, co oceňují klienti, co my a co milujeme na své práci.
Přidělování priorit bylo asi to nejtěžší: zevnitř se zdá důležité vše.
Po každé fázi jsme zjištěním přidělovali priority a na závěr jsme sestavili focus question, na kterou jsme rebrandingem a vůbec všemi chystanými změnami chtěli hledat odpověď. Zněla:
“Jak bychom mohli být sebevědomou značkou, která přitahuje nej české firmy a dlouhodobě jim dokazuje, že spolupráce s námi je výjimečná?”
Zato hledání otázky šlo překvapivě hladce - cíl vnímáme hodně podobně.
Jak to vidím dnes: Výjimečně radostný start. Užíval jsem si, že celé setkání vede někdo jiný (a myslím, že to dost pomohlo i výsledku) a měl jsem výborný pocit z toho, jak se zapojil celý tým. Neměnil bych: REMEMBERSHIP_ si dokázali maximálně efektivně poskládat plastický obrázek Obsahové agentury, společně jsme pak získali jasný cíl. Ten večer jsem nemohl usnout, kolik mi v hlavě vířilo myšlenek.
Makáme na obsahové strategii
Zatímco Petr s Martinem se na 14 dní odmlčeli, vymýšleli a kreslili, my se v užším týmu pustili do práce na věcech, ve kterých jsme chtěli mít jasno ještě před zahájením prací na webu:
- rozkuchali jsme naše cílové skupiny a začali je přetvářet na persony,
- udělali jsme audit stávajícího obsahu a zhodnotili, co funguje, a co ne,
- vyjasnili si, k čemu slouží naše komunikační kanály
- a sepsali základy obsahové strategie.
Jak to vidím dnes: Tohle nebylo ideální. Zjistili jsme, že (větší) část našeho obsahu se totálně míjí s cílovkou a začínali jsme tak skoro od nuly. Práce i proto zabraly mnohem víc času, takže zvlášť závěr byl hodně hektický. Málo jsem taky informoval zbytek týmu. Příště bych na obsahovou strategii vyhradil alespoň měsíc. Poučení pro příště - myslel jsem, že všechno víme.
Poprvé vidíme Obsahovku
Přiblížil se termín dalšího setkání s REMEMBERSHIP_. Tentokrát na Kaprálově mlýně. Dva dny mimo naši mini kancelář jsme chtěli využít k přemýšlení nad tím, jak zlepšit firmu dovnitř i směrem k zákazníkům.
A tak jsme v tom zasněženém údolí zase zlikvidovali pár balíčků post-itů i hlasivek, ale posunuli dál strašnou spoustu věcí. Od vnímání Obsahovky přes systém osobních plánů až po nastavení procesů. To celé pod trpělivým vedením Petra Rubáčka (znovu díky!).
Protáhli jsme to do noci, ale udělali pro sebe víc než za půl roku předtím.
Vrchol ale nastal druhý den v poledne. Po zledovatělém kopci za námi doklouzal Martin Kozák a s Petrem nám představili dva návrhy toho, jak by mohla Obsahová agentura vypadat.
Zamilovali jsme se. Okamžitě a jednohlasně. Google Docs a minimalismus říznutý hravostí k nám patří tak moc, až jsme se divili, že přesně takhle nevypadáme už dávno.
Napoprvé je vidět Obsahová agentura, ale při každé další příležitosti už to je třeba: “Tady jsou ty nápady - Obsahovka vymýšlí”. Identita, kterou si můžete postupně utvářet a domýšlet je přece sen všech copywriterů, ne?
Debata nad koncepty. Petr už může být klidný - je to trefa.
Jak to vidím dnes: Kaprál byl zlomový, silný a důležitý. Ale taky osobní i pro ostatní - takže o něm psát nebudu. Každopádně jsem se přesvědčil, jak moc dobře může fungovat sladění dodavatele a klienta. A jak jsou REMEMBERSHIP_ vnímaví a dokážou trefit to, co bychom sami nikdy neviděli.
Zpátky ke strojům
Pak už to šlo ráz na ráz. Petr s Martinem odjeli dopracovávat návrhy, a my se zase vrátili k obsahové strategii.
Další workshopy, další porady. Představení celému týmu. Finální workshop - tentokrát na tone of voice. Už jsme unavení.
Ve hře je číšník luxusní restaurace a oblíbený vysokoškolský učitel. Je to půl na půl, takže rozhoduju já a beru oblíbeného učitele.
Mluví k věci a je fér, snaží se ostatní posouvat, záleží mu na výsledku a když je to na místě, tak je vtipný a umí se shodit.
Bingo.
Jak to vidím dnes: Jsem rád, že jsme si prošli tím, co sami nabízíme klientům. Zároveň se bolestně ukázalo, jak šlo všechno líp, když jsem byl jen v roli účastníka, a ne v roli šéfa a moderátora. Občas mi chyběl odstup a myslím, že některé debaty bez usměrnění nezaujatého člověka trvaly zbytečně dlouho. Pomoc zvenčí bych tak příště bral i pro tone of voice a strategii.
Konečně bude web
Nová identita, obsahová strategie a prozkoumané cesty zákazníka nám daly fajn základ pro zadání webu. Kus nám odhalilo i uživatelské testování.
Taky jsme konečně zrušili dělení služeb na copywriting, content marketing a kdo ví, co ještě, ale zaměřili se na službu samotnou - na dlouhodobé dodávání obsahu.
Připravili jsme osmistránkovou zadávací dokumentaci, kterou si s námi REMEMBERSHIP_ raději přijeli probrat osobně. A pak ještě jednou - a pak přivezli prototyp. A tak to šlo ještě několikrát.
Ve finále už s sebou vzali Renatu a Martina z Breezy, se kterými jsme se na kódování a nasazení webu na platformu SolidPixels dohodli tak hladce, jako by to tak mělo být odjakživa.
Mezitím jsme vymýšleli, zahazovali a znovu oživovali spoustu nápadů, jako třeba interaktivní hračičku v kontaktech, pekelnou 404 nebo… to si najděte sami :)
Jak to vidím dnes: Nelituju ani jednoho rozhodnutí. SolidPixels je přes pár much skvělá platforma a Breezy byli pekelně rychlí. Petr Rubáček to svou neuvěřitelnou energií táhl dopředu tak nějak průběžně. Skvělá spolupráce se všemi. Fakt.
Focení, e-maily a 643 dalších detailů
Protože jsme se do toho všeho stěhovali, museli jsme i s focením pro nový web počkat na dotažení nových kanceláří (o těch až příště).
Naštěstí se vše podařilo sladit, a protože dobré firmy přitahují další dobré firmy, i Lenka Bukačová na Petrovo doporučení nezklamala. Zase ten stejný pocit ze společné tvorby, ne z pouhého splnění zakázky. Radost!
Opakuju se, že?
I drobnější práce dopadly nad očekávání. Od bleskového a kvalitního nakódování šablon newsletterů od Superkodérů (dělají čest svému jménu) po přípravu podpisů do e-mailů Pavlem Babáčkem.
A sluší se dodat, že na naší straně všechno bedlivě hlídal, dotahoval a připravoval Kuba, který má na výsledku velký podíl, a bez kterého bych možná dodnes domalovával kníry a hrníčky s kafem na fotky.
Proč jste se u toho nepřejmenovali?
Jo, tohle byla asi nejlepší příležitost, kdy do toho říznout se vším všudy. Ale:
- Obsahová agentura polarizuje - a skoro vždycky funguje jako dobrý icebreaker. Nelíbí se hlavně lidem z marketingu, klienty spíš pobaví a zaujme.
- Hrozně se nám líbilo prolínání Obsahové agentury a neformálnější Obsahovky tak, jak to vystihli REMEMBERSHIP_. Ta hravost, proměnlivost a nejednoznačnost.
- Taky by mi odskok z toho punku a srandy do něčeho světáčtějšího přišel trochu jako zbabělost. Prostě tohle jméno s námi vyrostlo, tak to spolu potáhneme dál.
Kolik to všechno stálo?
V kontextu našich předchozích webů a loga samozřejmě znovupoužitelnou raketu na Mars. V kontextu cen za weby a CID, se kterými se setkáváme u klientů, to bylo ještě poměrně levné.
Se vším všudy nás akce “chceme vypadat líp” vyšla na cca 350 000 Kč.
Samozřejmě nepočítám náš interní čas. Toho padly nějaké vyšší stovky hodin.
Šli byste do toho znovu?
Ano, a nejlépe tak před třemi lety. Ale na některá rozhodnutí prostě musí přijít ten správný čas. Co si z toho odnáším?
- Že si neumím představit proces rebrandingu s někým, s kým si nesednu lidsky, stylem fungování, komunikací a vůbec vším tím kolem samotné práce.
- Že bych nikdy nelitoval ani koruny a minuty vložené do přípravy, společných debat, zkoumání a poznávání, než se vůbec začne pracovat.
- Že bych příště na dodavatele zvenčí hodil kompletní proces - tedy i pomoc s hledáním tone of voice a řízení procesu obsahové strategie.
- Že je nezbytné mít ve firmě jednu osobu, která to celé zaštítí. Zpočátku jsme na to byli s Kubou dva, ale myslím, že to bylo někdy na škodu. Už bych do toho tolik nekecal. Snad :)
Těch šest měsíců pokládám za nejnáročnější, ale taky nejplodnější etapu Obsahovky. Poznali jsme několik skvělých lidí, semkli se a posílili firmu a hlavně si vybudovali pevný základ, od kterého se můžeme bezpečně odpíchnout.
Tedy než nám to zase začne připadat jako počmáraná šablona WordPressu.
Díky všem zúčastněným a pokud vás zajímá cokoliv dalšího, ptejte se na Facebooku nebo mi rovnou napište.