Emil Gallík

Vizuální obsah

Jsem vizuální tvůrce. Fotím, natáčím, edituji. Ale jsem také režisérem, dramaturgem a prvním divákem. Zobrazuji svět objektiv-ně.

1990

Okouzlil mne zvuk tátova Lubitelu. Baví mne natahovat závěrku a mačkat spoušť. Zatím jenom na prázdno. Kompozice i film se do foťáku dostanou až časem.

2002

Analog vystřídal digitální aparát. Fotím všechno a fotím hodně. Výsledek za moc nestojí. Vizuální kompozice je zatím nedostatkové zboží.

2005

Opouštím teplo domova a jdu „do světa“ studovat. Mé návraty do rodného města jsou sporadické. Bydlím na mnoha místech, ale nikde nejsem doma.

2008

Poprvé pracuji v oboru. Natáčím a stříhám reportáže. Záhy zjišťuji, že zpravodajství není pro mne. Nikdo se nedívá na včerejší zprávy.

2010

Jsem na volné noze. Nikdo nade mnou, nikdo za mnou, nikdo vedle mne. Rozbíhám kariéru vizuálního tvůrce a je to jízda nahoru a dolů.

2012

Oprašuji staré filmy a vracím se k filmové surovině. Digitální technologie mi daly svobodu, analogový film mi vrací disciplínu.

2014

Cestu studiem jsem zvolil delší, ale o to náročnější. 9 let na 4 univerzitách ve 3 státech. Už ani nevím, jestli jsem víc pracoval nebo studoval, ale povedlo se obojí. Jsem magistr umění.

2016

Oženil jsem se, usadil jsem se. Buduji místo, kterému říkám domov.

2018

Na inzerát odpovídám tím neupřímnějším e-mailem v životě. Je hodně neformální, ale cítím, že je to v pořádku. Obsahovka to vnímá stejně a stávám se její součástí.

Tři věci, které ovlivnily mou práci

Analogový fotoaparát.

První jsem zdědil po tátovi a v koupelně jsme měli temnou komoru – to byl můj první magický svět obrázků.

Film Zahrada.

Režisér filmu Martin Šulík a dramaturgyně Zuzana Gindl-Tátárová se stali mými učiteli
i v reálném životě. Mé hodnoty byly a jsou formovány i tímto filmem.

Brno.

Přišel jsem za studiem, zamiloval se a už tady zůstal. Brno se stalo mým domovem.
Dál nehledám.



Kdo neměří, neví. Abychom věděli, co vás zajímá, využíváme na webu cookies. Pokud vám to nevadí, stačí, když tu prostě zůstanete.

V pořádku