1995

Babička mě zapomíná vyzvednout po „o“ ze školky. Odmítám odpoledního šlofíka a jdu si tvrdohlavě svou cestou. Doslova. Vyrážím sama domů a spouštím poprask na přerovském sídlišti.

2000

Každou slohovku čtu před celou třídou. Od pocitů šprtského nadšení se dostávám k pubertální trapnosti.

2008

Na gymplu si začínám veršovat a píšu první povídku. Návrh češtináře k vydání mých básní ignoruji a své rozervané emoce ukládám do šuplíku.

2010

Maturuji z biologie a chemie. Jo, i tohle mě baví. Po vzoru brouka Pytlíka nastupuji na Aplikovanou biochemii. Ahoj Brno!

2012

Cítím, že dumání v knihách a valčík mezi laboratorním sklem mi nesvědčí. Stavím se na vlastní nohy a jdu zase svou cestou.

2013

Usmívám se z recepce kadeřnictví, hotelu i developerské firmy. Pokaždé jen pár měsíců. Instinkt mi říká, že je to tak akorát.

2015

Jsem součástí webdesignové firmy, tělem i duší. Pustí mě tu ke všemu až na programování. Nedivím se a dál hledám, čím bych byla užitečná. Mám to! Píšu, a tentokrát dostávám emoce na weby.

2019

Více marketingu, prosím. Ve světě tvůrců velkých e-shopů lítám mezi blogy, sociálními sítěmi a affiláky. Chci jít do hloubky, toužím propsat celý den a vím, že nic nevím.

2020

Hlásím se do Obsahovky na pozici Copywritera s přesahem a podezírám ji, že mi vidí do hlavy. S jiskřením v očích nastupuji a cítím, že je vše, jak má být.