21. díl: Jak se píše… o písmu

David Březina, zakladatel Rosetta Type Foundry, vás v novém díle podcastu zasvětí do tajů typografie. Nahlédnete do „výrobních postupů“ a dozvíte se, jak vznikají nové fonty. David také přiblíží, jak typ písma ovlivňuje komunikaci a zavzpomíná třeba na to, jak v Rosettě navrhovali písmo pro Bundesligu.

Arial nebo Times New Roman zná každý, jak ale taková písma vznikají? Nová písma často poptávají reklamní agentury, které potřebují širokou jazykovou podporu. „Zadání bývá zpočátku dost vágní, protože písmu málokdo rozumí do hloubky – což ani nečekám. Takže se bavíme hlavně o rozsahu práce. Tedy kolik a které jazyky budou potřeba, jaké množství a jaké styly písma a samozřejmě i jak by mělo vypadat,“ popisuje David proces zrodu nových fontů.

Když v Rosettě například navrhovali písmo pro německou fotbalovou Bundesligu, bylo zásadní, kde všude se bude písmo používat. „Věděli jsme, že to půjde do interaktivních médií, do tisku i motion grafiky v televizi. A protože písma se kreslí jako vektorové křivky, je zásadní technologie, pro kterou pak křivku využijeme. Musíme na to myslet dopředu, aby písmo pak fungovalo,“ vysvětluje.

David popisuje, že cyklus navrhování písma mívá několik fází. Typografové nejprve skicují prvních pár znaků, a když si je odsouhlasí s klientem, vytvoří omezenou znakovou sadu. „Navrhneme třeba jen deset písmen, které rozpracujeme napříč škálou – od nejtenčích po nejtučnější. Pak design opět probíráme s klientem,“ popisuje David. Teprve pak tvoří kompletní font, což zahrnuje nejen abecedu, ale i číslice a další symboly.

Zakladatel Rosetta Type Foundry David Březina a Martin Brablec z Obsahové agentury v nahrávacím studiu.

V podcastu vám David přiblíží také typografický slang, třeba tzv. písmovou rodinu. Tou je i známý Times New Roman. Písmovou rodinu tvoří sada fontů, které spolu nějakým způsobem souvisí, například základní typ, kurzíva a bold. 

Pro obsáhlejší rodiny pak vzniká celý písmový systém – když potřebujete různé textové velikosti, protože písmo bude sloužit i jako titulek. Při navrhování se typografové opět musí řídit technologií, které se k zobrazení využijí. „Například v textovém písmu má technologie zásadnější vliv. Všechno je mnohem menší a hrozí i to, že se při tisku rozlije inkoust. To všechno určuje tvar křivek daleko víc než v titulkové velikosti,“ objasňuje David, který má za sebou tvorbu několika vlastních písmových rodin.

S kým vším musí David spolupracovat, když navrhuje písmo třeba v tamilštině? Dá se typografií uživit a jak těžké je se v tomto oboru prosadit? Poslechněte si celý rozhovor tady: