[Plakát ke stažení] Dlouhodobý trénink i instantní tipy na rozproudění kreativity

2. Techniky a cvičení na rozproudění kreativity

I když víte, že kreativní jste, někdy jde kreativita zapnout jen ztuha. Pak se vám budou hodit následující taktiky, kterými ji v sobě probudíte. Některé jsou dlouhodobé a ovoce přinesou později, některé vás nastartují hned. Vyzkoušejte je a používejte ty, které vám vyhovují.

Nasajte inspiraci zvenčí

Kreativita spočívá v propojování původních myšlenek novým způsobem. Proto je pro vaše tvoření klíčové, čím se obklopujete a z čeho čerpáte inspiraci, jaké nápady přijímáte.

Obklopujte se různorodými zdroji, sledujte zajímavé lidi z oboru i mimo něj, koukejte, co dělá konkurence, sledujte zákazníky a jejich chování. Neustále se vzdělávejte, zjišťujte, píděte se po detailech, vyhledávejte informace, vyzvídejte. Ray Bradbury to označuje jako sycení vnitřní múzy.

Nápadů, informací a myšlenek je kolem nás spousta. Stačí je posbírat a uložit do své zásobárny, abyste po nich mohli sáhnout, kdykoliv budete potřebovat svou kreativitu pošťouchnout. Psycholog Robert Epstein doporučuje mít u sebe stále sešit, do kterého si myšlenky a nápady můžete okamžitě zaznamenat. Na papír nebo třeba do poznámkové aplikace v telefonu si zapisujte vše, co vás zaujme. I když vám nápady přijdou na první pohled zbytečné nebo pro vás nevyužitelné. Čím víc inspirace máte, tím lepší nápad z ní pak může vzniknout.

Pak už jen s nasbíranými myšlenkami pracujte. Pomůže vám třeba metoda SCAMPER. Jde o akronym pro jednotlivé činnosti:

• Substitute – nahrazujte,
• Combine – propojujte,
• Adapt – přizpůsobujte,
• Modify – upravujte,
• Put to another use – používejte jinak,
• Eliminate – odstraňujte,
• Reverse – přeskupujte.

Vyzkoušejte si to na příběhu, který dobře znáte. Hlavní postavu nahraďte novou nebo použijte hrdinu z jiného příběhu. Příběh propojte s nějakým jiným. Děj příběhu zasaďte do jiné doby nebo jiného prostředí. Upravte začátek příběhu, zápletku nebo změňte konec. Použijte příběh úplně jinak. Byla to původně pohádka? Udělejte z ní horor nebo třeba reklamu. Odstraňte postavy a situace, které ve svém novém příběhu nechcete. Celý příběh přeskupte, začněte třeba od prostředka nebo si úvodní zápletku nechte až do závěru.

Podobně můžete vytvořit obraz, složit báseň či písničku nebo třeba vyrobit krmítko pro ptáky.

Dejte volný průchod fantazii

Kreativitu v sobě někdy záměrně či nevědomky potlačujeme. Jednáme racionálně, máme zaběhnuté rutiny, které nám usnadňují život. Na chvíli je zahoďte a dovolte si být hraví. Do ruky vezměte tužku, papír a začněte psát, čmárat, kreslit. Pište bez rozmyslu, neřešte gramatiku ani stylistiku, tvořte bez ohledu na pravidla, jak správně techniky používat. Nakreslete si scénu videa nebo jen tak črtejte. Přestanete se tolik soustředit na zadaný úkol a uvidíte, že mozek vám naservíruje celou řadu nových nápadů.

Někomu pomáhá dát volnému psaní a kreslení nějakou formu. Použijte některou z asociačních technik, například kolážovou metodu. Spočívá ve skládání dílčích nápadů dohromady, využijte k tomu třeba výstřižky z novin a časopisů – slova, úryvky textů i obrázky.

Pokud vám při tvoření pomáhají myšlenkové mapy, vyzkoušejte metodu klastrování. Narozdíl od rozvětvených myšlenkových map jsou lineární. Na začátku máte slovo, ke kterému napíšete asociaci. Každá další asociace pak navazuje na tu předchozí. Například: květina → váza → sklo → foukat → vítr → pole. Na psaní si dejte časový limit nebo skončete, jak uznáte za vhodné. Pak se vraťte k prvnímu slovu a vypište novou řadu asociací. Třeba: květina → narozeniny → oslava → dort → těsto. Nakonec vyberte zajímavé myšlenky a překvapivá spojení, opakující slova nebo celkovou náladu. Pomůže vám to třeba při vymýšlení zápletky nebo když hledáte inspiraci na témata článků.

Systematičtější je diagram rybí kosti nebo také Ishikawův diagram, jehož autorem je Kaoru Ishikawa. Nakreslete si rybí kost, přičemž páteří je téma, které řešíte. Na ni navazující žebra tvoří jednotlivá podtémata, příčiny, důsledky a souvislosti.

Nakreslete si rybí kost pro řešené téma. Do jednotlivých žeber vepište oblasti, které je potřeba k tématu vyřešit, a dále je rozpadněte na dílčí problémy, úkoly či podtémata.

Snadná a efektivní je metoda kreativní abecedy. Napište abecedu a ke každému písmenu vymyslete alespoň jedno slovo, které na písmeno začíná a souvisí s tématem, které tvoříte. Pomůže vám to utřídit si myšlenky, najít možnou linku příběhu nebo inspiraci, jak vizuálně téma zpracovat.

Potřebujete vymyslet claim, titulek článku nebo název akce? Papír a tužka už čekají na svou příležitost.

Povídejte si s ostatními

Někdy stačí rozlítané myšlenky říct nahlas a dát jim potřebnou formu. Proberte nápad s kolegou, partnerem, kamarádem nebo kýmkoliv jiným. A pokud nemáte s kým, přemýšlejte nahlas sami se sebou.

Nejjednodušší metodou je brainstorming, tedy debata na zadané téma. Je dobré, aby diskuzi někdo moderoval, hlídal, že se zapojí všichni, neutečete od tématu a vrátíte se ke všem myšlenkám, které zazněly. Cílem je vymyslet co nejvíc zajímavých nápadů, ze kterých poté vyberete ten nejlepší a rozpracujete jej. Podobný je brainwriting, při kterém píšete nápady na papíry, které si vyměňujete s ostatními – ti dopisují další nápady nebo rozvíjí ty zapsané.

Sami i v kolektivu můžete využít strukturovanější metodu six thinking hats (metodu šesti klobouků), kterou vytvořil psycholog Edward de Bono. Jde o techniku nabízející šest úhlů pohledů na dané téma, problém či nápad. Stačí, abyste si pomyslně nasadili jeden z klobouků, vcítili se do různých rolí a podle toho o problému přemýšleli. Klobouky buď můžete vystřídat, nebo si každý z týmu pro debatu jeden z nich vybere:

• žlutý klobouk (optimistický) zvýrazňuje výhody a hodnotu, na problém se díky němu díváte v pozitivním světle, nabízí konstruktivní a pozitivní postup řešení problému,
• zelený klobouk (kreativní) hledá nové nápady, klidně co nejbláznivější, umožňuje prozkoumat co nejširší paletu myšlenek a možností,
• červený klobouk (emoční) dává volný průchod vašim emocím, pocitům a instinktům, které nemusíte logicky vysvětlovat, zdůvodňovat ani hodnotit, podporuje spontánnost,
• bílý klobouk (nestranný) naopak klade důraz na fakta a informace, vycházíte z vědomostí, které jste získali nebo potřebujete získat, nehodnotíte, kategorizujete,
• černý klobouk (soudcovský) představuje kritické myšlení, zdůrazňuje rizika nápadu, porovnává nabízená řešení s realitou a zkušenostmi, upozorňuje na úskalí, chyby a nevýhody, racionálně a chladně kritizuje fakta.
• modrý klobouk (ředitelský) pomáhá organizovat a plánovat, propojuje nápady a soustředí se na hledání výsledku, vypracovává závěry.

Metoda šesti klobouků prohlubuje tzv. laterální myšlení, tedy přemýšlení v souvislostech, mířící do všech stran. To je podle Edwarda de Bono cesta ke kreativnímu procesu – mít různé nápady, otevřít se novým myšlenkám a nedívat se na problém stále jen ze svého úhlu pohledu.

Metoda šesti klobouků umožňuje podívat se na problém šesti způsoby.

Pokud například píšete dlouho pro jednoho klienta a potřebujete vystoupit ze zajetých kolejí, tato metoda vám pomůže najít nový směr a nápady, jak obsah ozvláštnit.

Objevte rutinu a nebojte se ji měnit

Někdo je kreativní, když se ničím nesvazuje, někdo potřebuje mít svou rutinu i při tvoření. Třeba mít správné podmínky – uklizený stůl, oblíbený čaj nebo playlist pro soustředění. Někomu se lépe tvoří brzy ráno, jiný dostává nejlepší nápady večer, když ho od tvoření nic neruší. Zjistěte, co vyhovuje vám a udělejte si z toho rutinu. Můžete si tak dokonce vypěstovat reflex, díky kterému se vám kreativita v takových podmínkách zapne v podstatě automaticky.

Rutinu vneste i do samotného tvoření a postupujte systematicky. Hodí se k tomu metoda 5W&1H, při které odpovídáte na 6 otázek:

• Who? Kdo je postavou příběhu, kdo vystupuje ve videu, pro koho bude výrobek, na kterém pracujete?
• What? Co postava dělá, co se děje, co se má stát?
• Where? Kde se děj odehrává, kde se výtvor bude používat?
• When? Kdy se situace děje, kdy se objevil problém a kdy se vyřeší?
• Why? Proč se to děje a proč je to vůbec důležité?
• How? Jak se to děje a jak to ovlivňuje příběh, jak můžeme tvořit, jakou formu výtvoru dáme?

Nebojte se oblíbenou rutinu narušit a rozproudit kreativitu změnou činnosti nebo prostředí. Zajděte si na procházku, pusťte se do uklízení, vaření nebo pečení, čtěte si nebo jen tak odpočívejte.

Mozek si při tom odpočine, ale můžete také objevit novou inspiraci – při listování knihou, dívání se kolem sebe nebo poslouchání lidí na ulici či v kavárně. K někomu nové nápady chodí také ve sprše nebo před usnutím. Opět se dostáváme k nasávání inspirace, mimoděk nebo cíleně. Jak říká Epstein, nemůžete jen tak sedět a čekat, až vás políbí múza. Nápadům jděte naproti a připravujte si půdu pro nové myšlenky.

Prostě začněte

Pohled na prázdnou stránku nebo hromádku materiálu někomu vnukne nové nápady, u ostatních ale kreativitu spíš zabíjí. Nevíte jak začít? Vypište si zadání a požadavky, zvýrazněte klíčová slova nebo si udělejte rešerši. Napište pár slov, klidně pište od konce. Vyrobte si prototyp nebo nakreslete, jak by výrobek mohl vypadat. Hlavně začněte. I kdyby první návrh měl letět do koše.

Jednak se vám zaznamenané nápady budou lépe upravovat a přetvářet, když je uvidíte před sebou. Zároveň je dokázáno, že rozdělané úkoly nás víc nutí je dokončit, připomínají se nám. Tuto teorii popsala psycholožka Bluma Zeigarnik a označuje se jako efekt Zeigarnikové (Zeigarnik effect). Mozek si lépe pamatuje detaily nedokončeného úkolu, zatímco ten hotový zapomene, aby uvolnil místo potřebnějším informacím. Jakmile začnete, budete mít větší tendenci úkol dokončit. Funguje to podobně, jako když hltáte jeden díl seriálu za druhým, protože chcete vědět, jak to dopadne.

Někomu pomáhá, když pracuje pod tlakem, protože ze sebe dokáže vymáčknout maximum. Je to jako hraní únikové hry. Běží vám čas a musíte se dostat z místnosti. V tu chvíli vám mozek pracuje na 200 % a napadají vás řešení, na která byste v klidu nepřišli. Zkuste to také a uvidíte, že se rychle dostanete do flow a mozek začne chrlit neuvěřitelné nápady. Vymyslete si pro sebe úkol, který musíte splnit. Třeba:

• složit básničku za hodinu,
• vymyslet příběh, kde budou všechna slova začínat na stejné písmeno,
• napsat 10 (20 nebo třeba 100) scénářů jednoho příběhu během jednoho dne,
• vyrobit věc za použití určitého materiálu.

3. Instantní kreativita v otázkách

Pokud potřebujete kreativitu zapnout ještě rychleji, ihned, tady je instantní kreativita nadávkovaná v otázkách:

• Jak by text vypadal, kdybyste jej psali pro zábavu, pro sebe? Neomezujte se zadaným formátem, žánrem ani požadavky klienta. Místo článku vymyslete třeba scénář videa, báseň či pohádku.
• Jak vyženete situaci do absurdna? Jak uděláte pravý opak toho, co by udělali ostatní? Zkuste vymyslet něco netypického, co nejšílenější situaci a zápletku. Popusťte uzdu fantazii.
• Jak čtenáři pomůžete s jeho pocity, jak rozptýlíte obavy, které nejspíš cítí? Představte si, v jaké situaci se čtenář nachází a co prožívá. Usnadní vám to hledat v textu řešení, jak být čtenáři nápomocný a jak ukázat, že mu rozumíte.
• Jak byste problematiku vysvětlil člověku na ulici nebo dítěti ve školce? Zamyslete se nad problémem jinak a zkuste ho vysvětlit někomu, kdo o něm v životě neslyšel. Nebo si představte dítě ve školce s všetečnými otázkami „a proč?“
• Jak by problematiku popsal někdo jiný? Vytvořte si v hlavě postavu, která situaci prožívá, a představte si, co by udělala. Vžijte se do role zákazníka nebo třeba filmového hrdiny či pohádkové postavy.
• Jak by produkt nebo služba vypadala v jiném prostředí? Zasaďte téma do nového, nezvyklého prostředí nebo období. Otevřou se vám nové možnosti. Co kdybyste nabízeli obleky tučňákům na Antarktidě nebo kosmetiku na e-shopu za dob Marie Terezie?

Otázky používejte bez omezení, klidně si přidejte další. Ptejte se sami sebe a pozorujte, co to s vaším mozkem dělá. I kdybyste tyhle myšlenky ve výsledku nepoužili, navedou vás na vlnu kreativity, kterou potřebujete.

Jak na rozproudění kreativity ve zkratce

Potřebujete být kreativní a zrovna vám to nejde? Zapněte v sobě tvůrčí proces ve třech krocích:

• Uvědomte si, že jste kreativní.
• Vyzkoušejte některou z technik a udělejte si kreativní cvičení.
• Dejte si dávku instantní kreativity.

A hlavně začněte. Čím víc budete tvořit, tím častěji v sobě kreativitu rozproudíte a tím lépe vám to půjde.